Popruh (zvedací)

Kácecí klíny jsou v mnoha ohledech nenápadnými hvězdami složitějšího kácení, protože mají značnou zvedací sílu, která poskytuje větší kontrolu a přesnost. Jak víte ze základního školení, klíny se vkládají do stromu před dokončením hlavního řezu a zatloukají se sekerou nebo zatloukací lopatkou. Pomáhají stromu spadnout ve směru zářezu tím, že strom zvednou v tomto směru. Klíny rovněž brání zachycení pily nebo naklonění stromu na pilu při provádění zpětného řezu. Kromě toho lze klíny použít k uvolnění zachycené pily.

Úderné nástroje, jako je sekera, perlík a zatloukací lopatka, slouží k zatlučení kácecích klínů, aby zvedly strom. Abyste byli připravení na složitější případy kácení, mělo by vaše vybavení obsahovat kompletní sadu dobře udržovaných úderných nástrojů připravených k použití v různých situacích.

Naviják se používá zejména v situacích, kdy je vyžadováno zvláště bezpečné kácení. Mezi příklady patří kácení stromu v blízkosti budov, nadzemního elektrického vedení a silnic nebo v dalších omezených prostorech. Naviják rovněž nabízí velkou výhodu, pokud je u stromu obtížné zhodnotit náklon, převis větví, poškození/hnilobu atd.

Tažné nebo spouštěcí lano je zpravidla zásadní při použití navijáku/zvedáku v lesnictví. Lano slouží k prodloužení navíjecí trasy tak, aby se obsluha dostala z rizikové oblasti, nebo spolu s kladkostrojem/kladkou k přesměrování navíjecí trasy.

Kladkostroj nebo kladka představují praktický způsob, jak přesměrovat navíjecí trasu tak, aby se obsluha dostala z rizikové oblasti. Připevňuje se ke kotvicímu bodu pomocí popruhu a karabiny nebo třmene, ideálně z oceli.

Vyvětvovací pila na tyči je zásadní při práci v lese poraženém nebo poškozeném bouří, protože zvětšuje vzdálenost mezi obsluhou a stromem. Vzdálenost je zvláště důležitá při práci na napružených stromech nebo větvích nebo v situacích se špatnou únikovou trasou.

Vrhací lano slouží k umístění spouštěcího (nebo lezeckého) lana na ideální místo na stromě k navíjení nebo zvedání. Vrhací závaží pomáhá zabránit zapletení vrhacího lana.

Vrhací pila je ideální do náročných situací, kde není možné použít řetězovou pilu nebo vyvětvovací pilu na tyči. Například když není možné svalit strom z elektrického vedení nebo když je náročné provádět postupné odřezávání.

Plánování začíná jasným pochopením toho, jakou práci provádíte. Jaké jsou problémy a očekávání? Jaké můžete zajistit, aby byl úkol proveden co nejbezpečněji?

Tohle je vaše seznámení se situací. Bez důkladné prohlídky pracoviště a stromu není možné zjistit rizika. Důkladně se tedy dívejte a zapojte i další smysly. Co vidíte, slyšíte a cítíte? Důležité je vnímat okolí a porozumět situaci.

Na základě pochopení prací, které je třeba provést, a výsledků inspekce a vizuálního hodnocení stromů je čas provést posouzení rizik na pracovišti.

Bezpečnost se zakládá na informovanosti. Jakmile si prohlédnete pracoviště a strom a zhodnotíte rizika, je na čase vytvořit pracovní plán. Pamatujte však, že identifikaci a omezení rizik je třeba provádět neustále v každé fázi plánování. Mějte například na paměti, že vybrané pracovní metody rovněž mají rizika, která musíte řešit. To samé platí pro nástroje potřebné k provedení úkolu. Znejte svá rizika!

Seznamte s hodnocením rizik na pracovišti a pracovním plánem všechny členy týmu. Všichni by měli znát rizika a plán na provedení úkolu. Nyní je také čas, abyste se připravili a připravili i tým a pracoviště, tedy provedli preventivní kroky na základě hodnocení rizik. Než začnete pracovat, nasaďte si osobní ochranné prostředky, ohraďte pracoviště, uvolněte únikové cesty, zaparkujte vozidlo tak, abyste mohli okamžitě odjet v případě nouze, a připravte si lékárničku. Až dají všichni členové týmu signál, že jsou připravení, můžete začít s prací.

Když jste pečlivě dodrželi každý krok pracovního plánu, jste připraveni na jeho realizaci. Právě tady se zúročí čas a úsilí, které jste věnovali prohlídce pracoviště, hodnocení rizik na pracovišti, vizuálnímu posouzení stromu a výběru hodné pracovní metody. Díky tomu je pravděpodobnější, že práci bezpečně dokončíte. Ale nezapomínejte, že dobrý plán není neměnný. Je velmi pravděpodobné, že jej budete muset během realizace upravovat.

Když plánujete kácení náročného stromu, musíte zvážit jeho výšku, průměr, náklon, směr a rychlost větru a samozřejmě také vzdálenost od okolních stromů, budov, nadzemního elektrického vedení, silnic a dalších překážek. Výběr správného směru kácení, nástrojů na kácení a metody kácení je zásadní pro úspěšný výsledek.

Při kácení většího stromu nebo stromu, který se naklání proti směru kácení, se důkladně zamyslete nad typem nástrojů, které budete potřebovat, aby strom spadl bezpečně a podle plánu. Nástroje na kácení, které budete potřebovat, určují dva klíčové faktory: výška zdvihu v hlavním řezu a síla pro skácení stromu.

Výška zdvihu je vzdálenost, na kterou musí kácecí nástroj rozevřít hlavní řez, než strom sám spadne. Graf ukazuje potřebnou výšku zdvihu u různých průměrů stromů včetně zářezu. Hodnoty platí pro severské druhy stromů a typy kmenů a mají sloužit jako vodítko, nikoli jako přesné údaje. Podle grafu například můžete zjistit, jestli k pokácení stromu potřebujete několik klínů na sobě.

Naviják se používá hlavně v situacích, které vyžadují mimořádně bezpečné kácení, například v blízkosti budov, nadzemního elektrického vedení, silnic a v omezených prostorech. Naviják rovněž nabízí velkou výhodu, pokud je u stromu obtížné zhodnotit náklon, převis větví, poškození/hnilobu atd.

V zájmu přesnosti kácení je třeba, aby byl zorný úhel pily nastaven podle výšky stromu, který plánujete kácet.

okud se strom naklání ve směru kácení, je velmi pravděpodobné, že strom začne padat před dokončením hlavního řezu. Poté existuje riziko, že se dřevo prudce rozštípne, takže se polovina kmene vymrští dozadu a dojde k vážné nehodě. Také při tom dojde ke zničení většiny užitkového dřeva. Tomu se můžete vyhnout následovně.

U stromů, které se hodně naklánějí dopředu nebo jsou už rozštípnuté, můžete použít běžný nebo hluboký řez ve tvaru V nebo otevřený řez na tlakové straně, abyste omezili rizika rozštípnutí a aby strom padal ze začátku pomalu.

Strom, který je nakloněn mimo směr kácení, bude padat ke straně vašeho zorného pole. Náklon na stranu byste měli kompenzovat tím, že zamíříte do vzdálenosti odpovídající náklonu stromu opačným směrem. Například když se strom naklání 1 m doprava, miřte alespoň 1 m doleva. Vložte kácecí klín šikmo ze strany náklonu, aby mohla síla pro skácení podepřít strom.

Rozštípnutí kmene způsobuje primárně přirozené vnitřní napětí v tvrdých až velmi tvrdých dřevech, jako je buk. Během kácení či řezání se velká část tohoto napětí uvolňuje. Dřevo, které se během kácení rozštípne, může představovat velké bezpečnostní riziko. Rozštípnuté dřevo může rovněž znamenat ztráty řeziva, a tudíž finanční ztráty. Zde jsou dvě metody, kterými můžete předejít rozštípnutí.

Hniloba napadá zejména starší a poškozené stromy. Nákaza oslabuje vlákna dřeva, což přináší rizika při kácení. Kácejte strom v přirozeném směru pádu nebo ho zajistěte navijákem.

Stromy uschlé například v důsledku napadení hmyzem nebo lesního požáru by se měly kácet, pouze pokud jich je hodně. Malý počet mrtvých stromů je hodnotných pro ekologickou diverzitu a měly by být ponechány bez zásahu.

Duté stromy kácejte stejně jako hnilobou zasažené kusy. Nedořez vytvořte ve zdravém dřevě a měl by být co nejdelší upravením hloubky směrového řezu. Kácejte v přirozeném směru pádu.

Stromy poškozené ohněm mohou být uvnitř spálené a stát jen na kořenových nábězích.

Práce v lese zasaženém bouří představuje jeden z nejnebezpečnějších úkolů. Zpracování vyvrácených, zlomených a nakloněných stromů, napnutých kmenů a kmenů napadaných v několika vrstvách na sebe je mimořádně rizikové a takovou práci by měli provádět pouze profesionálové s rozsáhlými znalostmi a pracovními zkušenostmi.

Nejdříve skácejte naklánějící se strom. Kořeny stromu jsou pravděpodobně napružené a jeho poloha nestabilní. Proto se nikdy nepohybujte v oblasti kácení stromu.

Kácení nalomených stromů s korunou visící z kmenu je nebezpečné. Pokud je strom zlomený vysoko nad zemí, měli byste k němu přistupovat jako k nalomenému stromu. Nikdy se nepohybujte pod visící částí stromu.

Při kácení vyvrácených spadlých stromů hrozí nebezpečí pádu dopředu. Velké stromy vyvrácené větrem se nesmí jako první řezat v oblasti pařezu, protože se mohou převalit vaším směrem.

Při řezání stromů vyvrácených nebo zlomených při bouřce či vichřici se používá zvláštní technika. Tato metoda snižuje riziko přiskřípnutí vodicí lišty nebo zaříznutí do země.

Stromy poražené bouří mají často vysoké napětí v kmeni kvůli náklonu stromu nebo proto, že je strom zablokovaný a má ohnutý kmen.